Tak policajti pry prijeli v noci jeste jednou, aby se omluvili za to, ze se v jejich zemi krade (nebo tak nejak jsem to pochopil). Jedla vam pry brzy napise vic o vysetrovani kradeze thajskou policii. Vecer jsme se s Honzou vypravili na mistni party. Nekde jsme dostali letacek, na kterem stalo, ze se nekde na ostrove bude dit nejaka hudebni akce a vzhledem k tomu, ze jsme byli zrovna spravne naladeni - jsme si to nemohli nechat ujit. Akce se konala v hlubokem palmovem lese na paloucku. Zni to poeticky, ze? Na tehle akci hral jen psy-trance. Nejvic jsem obdivoval jsem silu soundsystemu, protoze ten na me udelal maximalne dobry dojem. Reproduktorova stena vysoka pres 2 metry a siroka zhruba 6 metru, to cele dvakrat. No radost poslouchat. V prubehu noci jsme si odskocili do mistni pobocky 7Eleven, abychom poznali romanitost zdejsiho sortimentu. Nejvic jsem zkonzumoval tech malych decovych RedBullu. Bylo jich spolu s vodkou asi 7 nebo tak nejak. No srandy kopec.
Problem nastal, kdyz jsem chtel jit nad ranem spat a ono to neslo. Ty redbully me nenechaly, takze jsem tuto noc kompletne vynechal. Po probuzeni ostatnich jsme se vydali lovit dalsi cache. Ta nas zavedla na dalsi super kopec, do ktereho jsme funeli jak parni valce. Nenasli jsme bohuzel nic. Hned jsme museli jet doplnit zasoby piti, protoze hic, ktery nas na kopci zastihl, byl opravdu znicujici. Nasli jsme uplne uzasnou plaz,ktera me naprosto dostala. Nikde ani noha, nikde ani ruka. Voda azurova, bez vln, pisek opet bily, nadherny. Jsem definitivne presvedceny o tom, ze ostrov Koh Phangan bude ten, na ktery se vratim. Ten jediny z celeho Thajska ma totiz uplne super atmosferu a krasnou prirodu. Na zacatku tohoto blogu jsem psal o RNZ. V prubehu celeho vyletu tenhle pojem nabral asi deset ruznych urovni intenzity a sam za sebe Koh Phanganu davam 10/10. Treba s Koh Samui mi pripada nesrovnatelne jinaci. Jak to zase rict.
Mam ted trosku spankovy deficit, takze mi to moc nemysli a na tom psani je to znat. Leze to ze me jak z chlupate deky. Dneska tady nekolikrat prselo, slejvaky jak prase. Verte nebo ne, tady je krasne i kdyz prsi! a myslim to naprosto vazne. V tom slejvaku jsme prijeli do mesta Thong sala a pri cekani az to prejde kolem nas na skutru projel vtip dne: plesatej borec v kratasich s potapecskyma brylema. Vybuch smichu nasledoval okamzite. Jenom si to zkuste predstavit. Slejvak jak prase a pred ocima vam projede potapec. Nechce se mi odtud nikam. Nejradsi bych tu zakotvil a zustal tady. Tezko se mi odtud bude odjizdet, tezko.
Sunday, January 27, 2008
Subscribe to:
Post Comments (Atom)
1 comment:
Jsem si to myslel, že měsíc bude málo. Ale předpokládám, že 4hrwk od Tima Ferriho tě zasáhl a směřuješ jinam než k pupkáči v Mercedesu nebo k mladému platiči nesmyslné hypotéky. Těším se samozřejmě na dozvuky tohoto nácviku "micro retirement" a těším se na další inspirativní země, kde se dá žít se stejnými nebo i menšími měsíčními náklady.
Post a Comment