Sli jsme tam a rezervovali jsme si tam dva pokoje. Jeden s klimatizaci (za 350B) a druhy bez klimatizace (250B). Jine nemeli volne, jinak bysme samozrejme brali ty s klimou (ze zrejmych duvodu). Prvni hostel v Phuketu se jmenuje Phuket Backpackers Hostel (PBH) (adresa 165 Ranong road, Phuket City), ten na dnesni noc se jmenuje Watsana GuestHouse (159 Ranong road, Phuket City). Adresu uvadim proto, aby pripadny zbloudily ctenar, ktery se chysta do Phuketu, mel nejake konkretnejsi info. Watsana je asi tak o pet az deset trid niz nez PBH. Je nam to jedno, protoze tam stejne cely den nejsme a pak jen padneme do postele mrtvi. Cena je pro nas podstatna. Nasledne jsme presunuli nase batohy do noveho bydliste a okamzite jsme startovali motorky a jelo se.
Nase prvni cesta vedla na plaz Kata beach, kde jsme se vykoupali a uzili si trochu toho more. Po prijezdu jsem zjistil, ze jsem si sebou nevzal plavky, tak jsem si sel jedny koupit. Na smlouvani jsem zrejme dobrej, protoze tady nic nekupuju za puvodne nabizenou cenu a vzdycky se mi podari z nich vyrazit minimalni cenu (pozna se to tak, ze se pri urcite cene zacnou sklebit a zacinaji obchod vzdavat). Prodejce mych dnesnich plavek byl asi jeste mladsi nez ja a evidentne nemel moc zkusenosti s nekym jako jsem ja. Puvodni cena plavek byla 250B, ale za nekolik minut jsem odchazel do plavek obliknuty a za sebou jsem nechal prodejce, ktery ani nevedel jak, mi ty plavky prodal za 143B. Kdo neumi, cumi.
Na plazi jsme se vyblbli s uzasnym piskem, ze ktereho jdou stavet hrady. Teda pouze v pripade, ze si clovek zaplati dvoutydenni dovolenou v jednom hotelu u jedne plaze a roupama nevi co by uz delal. To neni nas pripad, takze jsme se spokojili se zahrabanim Jindry do pisku a pisecnym ohranicenim spiciho Honzy. Voda byla uzasna, plaz Kata beach byla nekonecna. Ostrov Phuket je proste turisticka destinace nejtezsiho kalibru. Dukazem muzou byt ulice zdejsich mest (?), ktere jsou v podstate jedno velke trziste, ktere se tahne podel celeho pobrezi a postupne mizi s cestou do vnitrozemi.
Od chvile kdy jsme si vcera vypujcili motorky jsme po ostrove Phuket najezdili asi 150km. Vsichni vrnime blahem, protoze takhle pozname nespocetne vic mist nez bezny turista hotelak. Horkou odmenou je zdejsi dopravni situace, preplnene ulice, hromady motorek a jizda vlevo. Uz jsme si celkem zvykli na to rizeni ve zdejsim skorochaosu. Je to docela adrenalin. Byt cely den neustale ve strehu a ridit motorku, neztratit se z dohledu nasi vypravy je opravdu dost vycerpavajici. Dost casto resime situace, kdy nekdo z nas proste zapomene odbocit, nebo se jinym zahadnym zpusobem ztrati z dohledu ostatnich. Museli jsme si na to vymyslet zvlastni system detekce ztracenych clenu vypravy. Jeho zakladem je telepatie, kterou doplnujeme intuici a empatii. Vysleme telepaticky signal GPS (Gde Pica Si) a nasledne se snazime prijit na to, jestli jel rovne, nebo se ztratil uplne. To, ze jsme v mistnim chaosu vsecko projeli a vsude se potkali, aniz bysme museli pouzivat mobily - ja osobne povazuju za dukaz ze tento system je plne funkcni a pripraveny na seriove nasazeni bezi beznymi smrtelniky.
Na kopci jsme videli velkeho Budhu, uz se to stava pravidlem. Kopec=Budha. K tomuto jsme ale cestu nenasli. Nikdy jsem nevidel prudsi kopec. Byl tak prudky, ze jsem mel strach do nej jet i na motorce ve strachu, ze to motorka vzda a zacne smykem klouzat dolu. Verca si na benzince dala nanuk, ve kterem byly normalni fazole. Chvilku trvalo, nez jsme prisli na to, co to na tom nanuku je... ale fakt to byly fazole. Maji tu v obchodech celkem zajimave veci. Treba je tu standartem, ze se vsude prodavaji miniaturni energydrinky. 1 nebo 1.5deci RedBullu v male sklenicce za 10B. Tohle by meli konecne zavest i u nas! Na kazde vetsi krizovatce je velky display, kde se odpocitavaji sekundy jak dlouho bude jeste cervena nebo zelena. Neverili byste jak to je uzitecne a pohodlne, kdyz vite jak dlouho mate na projeti krizovatkou, nebo jak dlouho budete cekat. Pak se nedivim, ze se tu vsude vsichni usmivaji. Tenhle odpocet je odbouravac stresu z dopravnich silenosti. Proc to neni u nas???
Objeli jsme nekolik vyhlidkovych mist. Na jednom z nich jsme potkali starsiho pana, ktery si plnil detsky sen. Mel asi pulmetrove letadylko na dalkove ovladani. Nebylo to motorove, ale vetrove. Vubec nechapu jak to mohl ovladat, kazdopadne me to uplne dostalo. Vyptaval jsem se ho co a jak. Zjistil jsem, ze je to doma vyrobene, z levnych soucastek z Ciny (1000B celkem) a ovladac ma spoustu funkci(10000B). Kazdopadne az budu velkej, tak tohle chciiiiiiiii :)
Vypada to, ze Jedla a Honza maji dneska trosku peska, protoze jim neni zrovna nejlip. Tipujeme to na upal. Cely den na slunci na motorkach jim zrejme nedela dobre. Mozna za to muze taky vcerejsi jidlo, mozna je to kombinace obojiho. Kazdopadne uz asi od osmi oba lezi a zaspavaji to. Naordinoval jsem jim hodne vody a klid na luzku az do rana. Tak doufame ze to pomuze. Vsechny stresory bych chtel uklidnit - jsou v pohode, jen se jim momentalne neudelalo dobre. Drzte jim palce. Ozveme se zase zitra
Tak tohle je vezeni jmenem Thajsko. Koule na noze, okovy na rukou.
Koupili jsme si nove bryle, velci frajeri.
Totalni relax :)
Pivo pred spanim je standart :)
Ostrov Phuket je zrejme proklety. Jak jinak si vysvetlit napisy na tomhle tricku?
