Defektuv defekt podruhe :)

Ctvrtek rano jsem se po probuzeni sel trochu rozkoukat. Vetsinou na nova mista dorazime za tmy (stmiva se tady po seste vecer), takze ani netusime kde to vlastne jsme. Navic vsechno za svetla vypada o dost jinak jako v noci. Zjistil jsem, ze nam taxikar prokazal dobrou sluzbu. Nejenom, ze mame levne ubytovani, ale i klidne misto, asi tak 100m od plaze. Kousek je i pristav soukrome lodni spolecnosti, o ktere bude jeste rec.

Ostatni se probudili o neco pozdeji a pak jsme sli na snidani. Jidlo je tu tak levne, ze vubec nerozumime tomu, jak je to mozne. Treba nase kdysi oblibena ryze s kurecim tu stoji 40B. Plechovka Coly, nebo jineho podobneho piti 15B. Pivo se slonem (uz jsem dlouho nemel) tu stoji 40B. Cenovy RNZ. Pri jidle jsme debatovali na tema zachrany Honzika.

Honza jak odjel na Full moon party s nama komunikoval pres smsky. Nakonec se ukazalo, ze zustal na ostrove Ko Phangan bez penez, bez nabijecky a s dochazejici baterkou v mobilu. Vinou nejakeho komunikacniho sumu mel za to, ze dojedeme na Ko Phangan za nim, ale nase cesta vedla na Koh Samui (tzn. kousek vedle). Puvodne jsem chtel pro nej zajet a dojet s nim zpatky na Ko Samui, ale z kdyz jsem zjistil, ze lodi jezdi jen dvakrat denne a ze by cela ta sranda stala asi 1000B celkem, tak jsem si to rozmyslel. Nasel jsem totiz jeste lepsi reseni.

V kancelari lodni spolecnosti se mi podarilo domluvit s vysmatou slecnou to, ze ja honzovi zaplatim listek z Ko Phanganu primo tady a on na miste jen ukaze pas a pusti ho na lod. V tu chvili to byla dost vtipna situace, protoze jsem slecne vysvetloval, ze muj kamarad a] je bez penez b] nevim kde na ostrove se nachazi c] mu dochazi baterka v mobilu d] nevim jestli stihne do pristavu dojet v 11 nebo az ve 4 na dalsi lod. Vzpominate na clanek Defektuv defekt? Ano, Honza opet v plne polni generuje zajimave situace.

Kdyz byl listek koupeny, smska odeslana - sli jsme si pujcit motorky. To je tady asi ta nejjednodussi vec, co muzete udelat. Pujcovny motorek jsou vicemene vsude a vsechny se shoduji v tom, ze pujcuji skutry Honda Click za 250B na den. Pujcili jsme dve, natankovali plnou a jeli jsme se podivat na velkeho budhu. To je dalsi ze serie Budhovych zlatych soch, tentokrat na samostatnem cipu ostrova. Myslim, ze by to mel videt kazdy, kdo na Ko Samui dorazi - je to zajimava podivana. Kousek od Budhy najdete obchod s moc zajimavyma sochama. Jsou to sochy vyrobene ze zelezneho srotu. Kdyz to tak napisu, zni to divne... pozdeji dodam fotky a ty to rozlousknou. Videli jste nekdy sochu Vetrelce, velkou asi 2 metry, ktera je svarena ze sroubku a maticek, hrebiku a ruznych tycek? Ja to taky nikdy nevidel. Mozna proto jsem tam u toho obchodu stal vykulenej jak malej. Nedovedu si predstavit kolik casu muselo zabrat neco takoveho udelat. Ale asi hodne, kdyz cena byla kolem 120.000B :)

V tu chvili nam dosla smska od Honzika, ze ceka v pristavu. Sice nebylo uplne jasne ve kterem (je jich tu vic), ale jeli jsme to zkusit do toho co je pobliz nasemu bydleni - a ejhle - byl tam. Jeho batoh byl v te chvili v zastave v obchode opodal, kde jej vymenil za piti. Asi to byla tvrda lekce, prezit v Thajsku bez penez. Vykoupili jsme jeho batoh, sli na jidlo a pujcili dalsi motorku a jeli jsme na okruh ostrovem.

Ko Samui ma celkem rusny provoz na silnicich a zrejme nehorsi silnice, ktere jsme v thajsku potkali. Jezdi tu same motorky a nebo terenni auta (Toyota Hilux 3.0, Isuzu 3.0 atp) a pak taxiky. Ten provoz na silnicich mi trosku pripominal Phuket, ale ve skutecnosti to byl beztak jenom bezcenny prvni dojem. Phuket je totiz mnohem vetsi katastrofa :) Jeli jsme se podivat na dvoje mistni vodopady. Prekonali jsme prudky kopec dolu, kde moje zabky uz pomalu rezignovaly na zvladani cleniteho terenu, abychom dosli opet k necemu, co Thajci nazyvaji vodopady, ale co je ve skutecnosti jen takovy potucek s oblyma kamenama :) Proste ten kopec dolu a pak nahoru nas vycerpal o dost vic, nez co bylo ve skutecnosti k videni. Druhe vodopady podle mapy slibovaly, ze se k nim da dojet na motorce, takze jsme to zkusili. Jake prekvapeni, ze od parkoviste se muselo jit pesky a zase do kopce :) Tyhle vodopady uz vypadaly o neco vic jako vodopady, ale co to bylo platne, kdyz jsem se tam citil jakoze asi kazdou chvili chcipnu vedrem :) Pohoda.

Vecer jsme navstivili mistni obchodni centrum, neco jako Olympia. Sli jsme se tam podivat hlavne ze zvedavosti co tam maji a dat si nejake evropstejsi jidlo. Prolezli jsme celym supermarketem, hledajic slane pecivo. Nenalezeno. Sunka... nenalezeno. Dokoupili jsme ztracene veci (hreben a holici strojek), par dalsich kravin a sli si dat pizzu do Pizza Corner. Pokud nekdy nekde potkate Pizza Corner, tak si zbytecne nemyslete ze tam maji pizzu. To co jsme totiz dostali, byl zajimavy pokus o pizzu. Krome toho, ze to bylo tluste jako hodne tlusta buchta, to bylo velke asi mala gramodeska. Dobre jsme se pobavili, ale moc nenajedli. Pizza Corner uz nikdy prosim.

Unava ze vsech zazitku dne prevladla, takze jsme sli radeji spat. Pokracovani... bude.

Presun na Koh Samui

Cesta ubehla jako po masle. Jeli jsme v o neco mene luxusnim minivanu, ale jeli jsme - a to bylo v tu chvili dulezite. Jeste jednou jsme navstivili asijskou katastrofu jmenem Trang. Behem pulhodinoveho zastaveni jsem se snazil najit bankomat - marne. Nasel jsem vsak opet nespocet smrdicich stanku a obchodu se vsim moznym. Pokud nekdy pojedete do Thajska, vyhnete se mestu Trang.

Z nejakeho duvodu to zastaveni tam nebylo jen na pulhodiny, ale rovnou nahodinu, protoze si ridic a jeho kolegove museli thajsky a velmi nahlas povidat. Tema jejich rozhovoru nam zustalo utajeno, jen jsme si poslechli dalsi z rady lekci thajstiny pro extremne pokrocile - beznou mluvu. Uz tedy vite z jakeho duvodu jsme dorazili do mesta Surat Thani o pet minut pozdeji nez jsme meli. Navazujici pravidelny spoj na trajekt na Koh Samui jsme propasli a zbyvaly tedy dve moznosti: 2500B za minivan s ridicem (listky na trajekt v cene) a nebo cekat v Surat Thani do dalsiho rana a jet to same za 350B. Nastesti se tam vyskytla jedna zoufala anglicanka, ktera se potrebovala na Koh Samui dostat jeste ten vecer. Ta nam nabidla, ze muzeme jet hned za stejnou cenu jako rano a ona ze doplati zbytek. A tak se jelo.

Po hodinove jizde do pristavu jsme si vybrali zase nejake ty penizky z bankomatu a nastoupili na trajekt. Tenhle byl o neco pohodlnejsi nez ty predchozi - dokonce mel certifikat ISO9001. Zachodu tomu bohuzel neodpovidaly. Prestoze byly evropskeho typu, nejaky arab jim musel nutne poslapat prkynko :) Cesta trajektem byla jen na 1.5 hodiny a tak jsme dorazili na Koh Samui nekdy kolem desate (pokud se nemylim).

Po prijezdu nas cekala opet uvitaci delegace taxikaru a nahanecu, kterym k dokonalosti chybely snad jen cervene koberce smerem k trajektu. Zpocatku jsme je chteli jakoby vynechat, ale kdyz jsme zjistili ze zase nevime kde jsme, tak jsme si to rozmysleli. S jednim jsme se dali do reci a i ted musim uznat, ze to byl krok spravnym smerem. Za 300B nas totiz dovezl i s baglama na plaz na severu ostrova, primo k bungalovum, kde bydlime doted. Za bungalov pro dve osoby 250B na noc. Koh Samui prekvapuje. V bungalovu jsme se teda vyspali vsichni tri, coz nam udelalo rekord v cene ubytovani na osobu a noc (k cenovym prehledum se dostaneme v nekterem z pozdejsich clanku). Pratele 84Bathu za nocleh. To je 48Kc. Mam neco dodavat?

Tak dobre no... nema to ani klimatizaci, ani teplou vodu, ani splachovaci zachod. Ani jedno z toho nam nechybi. Co ale uz par dnu postradame je hreben a muj holici strojek. Nekam se podely cestou a nepomohlo ani trikrat vylozit a nalozit bagly. Tohle je uz druha dovolena na ktere nam chybi hreben :)

Ohledne veci, ktere nam tu chybi, tak tech uz nachazime vic. Tak predevsim: svickova na smetane, brambory, gulas, vlastni utulna postel, splachovaci zachod, vana, rohliky, chleba, slane pecivo... proste uz je toho po trech tydnech hodne. Takze se vlastne mame zase na co tesit :) V tuhle chvili nam v Thajsku zbyva jeste presne tyden. Jindrovi zbyva jeste 1.5hodiny do odletu z Bangkoku.

Diky nevolnosti a presunum mam trosku skluz se zapisovanim mistnich udalosti. Tohle byl zapis za stredu. Ten ctvrtecni se pokusim napsat po probuzeni. Ted uz tady kavarny konci provoz. Tak budte v CR hodni a nezlobte. OK, nekdy pisu fakt uz kraviny. Ahooooj