Wednesday, January 30, 2008

Posledni vecer v Bangkoku

Poslednich nekolik dnu mi v hlave splyva v jeden celek, ktery bych nazval jako pohoda na Ko Phanganu. Valeni u more, dobre jidlo, jezdeni na motorkach a tak dale, vsak uz jste o tom tady cetli vickrat. Cerny mrak naseho odjezdu se ale priblizil natolik, ze jsme z toho byli docela zaskoceni. Nechapeme to doted. Jak jako odjet pryc? Proc zrovna ted a proc vlastne vubec? Nic lepsiho jsem doted nezazil a obavam se, ze v CR zazit nemuzu. Hezke pocasi totiz lidem automaticky zlepsuje naladu a proto jsou tu vsichni mili a pratelsti. Hezke pocasi je tu kazdy den a to dokonce i kdyz prsi. Kdyz jsme byli na Ko Samui a zacalo prset, vyresil jsem celou situaci (aspon sam pro sebe) tim, ze jsem si sundal tricko a v plavkach jsem se sel projit na plaz a vykoupat se do more. V tu chvili mi doslo, ze alternativni reseni existuji a ze dest je taky jenom voda. Nojo, filosofie.

Protoze se nam (me a honzovi) nechtelo posledni noc na Ko Phanganu jen tak prospat (jako Verca a Jedla), sedli jsme na motorku a jeli do Haat Rin. To je mesto kde se konaji fullmoon party. Ten den to bylo uz podruhe co jsme byli na te same plazi. Nizky sestup do more a super prilivove vlny, ktere se na sebe jakoby vrstvi a postupne sili s tim jak jdete dal do more. V noci byla na plazi party, kterou poradaly kluby Zoom a DropIn. Neverili byste jak silne maji aparatury v takovych plazovych klubech. Ja tomu taky neveril, az do chvile, kdy jsem v noci plaval v mori asi tak 50metru od klubu poslouchajic hudbu jako bych ji mel pustenou doma v obyvaku. Nad hlavou mesic temer v polovine, voda teplejsi nez vzduch. Co chtit vic? Na party prodavaji za 100B vodku s redbulem a ruzne kyblicky do kterych se lije ruzny chlast s energydrinkama. No a tak jsme tu posledni noc stravili na party. Pote jsme si dali asi tak hodinovy spanek.

Ostatni uz vstavali a zacali se balit. Musime odjet. Je to asi poprve co za celou tu dobu neco musime. Je to strasne. Odjet z Ko Phanganu je nerozum. Ten ostrov je jako stvoreny na to, aby tam clovek zustal uz navzdycky. Krasne plaze, spousta mladych lidi, party kazdy den na plazi, levne jidlo,piti, bydleni, krasne vyhlidky, +30C ve stinu. Nevim jestli si dovedete predstavit jak se nam s timhle loucilo.

Lod odjizdela v 8.30 a ja jeste 8.10 nevedel jestli budu moct odjet. Muj pas mel totiz jeden thajec, od ktereho jsem mel pujcenou motorku. Nastesti se do sveho kramu zajel podivat brzo a tak me stihnul jeste odvezt do pristavu, abych stihnul lod. Jizdu na katamaranu jsme stravili ve spolecnosti dvou nahodnych Izraelcu, kteri se vraceli z dvoutydenniho pobytu na Ko Panganu. Jeden z nich cestuje uz 16mesicu. Byl 8 mesicu v Australii, 6 mesicu v Indii... Verca se dovedela, ze kdyby byla holka z Izraele, tak by ve svem veku byla jeste na vojne. V Izraeli totiz musi na vojnu i holky. A rovnou na dva roky! Kluci na 3. Moc jsem to cele nepochopil, ale Izraelci vypadali, ze je to to nejlepsi co je muze v 18letech potkat. Budiz.

Po dvou cestach mezi ostrovy jsme se dostali na pevninu, kde jsme presedli do modernich autobusu a uhaneli smer Bangkok. Cesta autobusem trvala asi tak 8 hodin z nichz jsem tak asi 7 prospal diky moji probdele noci. Do BKK jsme dorazili po osme hodine a v 8.30 uz jsme byli ubytovani v nasem oblibenem guesthousu Peeches. Sli jsme se mrknout ven a ja si pri te prilezitosti koupil 17 tricek. Zitra si na ne koupim i kufr, protoze uz ty veci nemam kam davat. Zitrek venujeme nakupum za zbyle penize a obhlidnutim obchodniho domu MBK a Siam centre. Udajne jedno z nich ma 8 pater a denne tama projde 100tisic zakazniku. Bangkok je proste silene mesto. To jsme si potvrdili s vercou na navsteve vecernich trhu. Z te nepreberne nabidky zbozi za extremne levne ceny se nam brzo zaplnily igelitky a s hlavama plnyma dojmu a prazdnyma penezenkama jsme se radej odebrali zpet do guesthousu. Dnes by to stacilo. Je toho na nas moc a zitra bude jeste vic.